Out and Proud

Po tom, co jsem se vrátil z "dovolené" doma v Česku, už s novým jménem, nastal čas na kompletní coming out v práci. Polovina lidí to věděla a zatím byli všichni ok, tak sem doufal, že to tak bude i dál.
Pracuju v kasínu jako dealer, mám asi přes 40 kolegů, se kterýma se neustále potkáváme "u stolu", na přestávce atd. Některým jsem to oznámil osobně a zbytek se to dozvěděl z doslechu, jelikož celé kasíno je jedna velká drbárna. Stačilo jen jednomu pit bossovi říct, že jsem si změnil jméno a ono se to tak nějak rozneslo samo.





Asi tři dny na to,  jsem stál u Blackjack stolu (taky známo jako Oko nebo 21) a jeden z pit bossů za mnou přišel, abych vytáhl všechny žetony ven a spočítal je. Během toho počítání jsem se jaksi zasekl a on najednou říká:" Rychleji děvče, chlapče... nebo co to vlastně ku.va jsi."
S kolegou, který stál vedle mě jsme se na sebe podívali a začali se smát. Ono to na jednu stranu bylo celkem vtipné. Samozřejmě jsem mu na to odpověděl:" Víš, jak hrubě a bez respektu tohle vyznělo?"
On: No co? Jak mám vědět, co jsi když mi nic neřekneš a musím se vše dozvídat od jiných jako poslední? (taky se směje)
Já: Nebylo kdy ti to říct! I Tom (kolega vedle mě) se to v podstatě dozvěděl taky právě teď.
   Na to jsme se chvíli bavili o záchodech, šatnách a padla i otázka, jestli si myslím, že je fér k zaměstnavateli sem přijít jako osoba ženského pohlaví a během pár měsíců přijít s tím, že jsem to opačné. Zkoušel tu otázku formulovat, aby zase nevyzněla "disrespectful", ale moc mu to nešlo. Než jsem stačil odpovědět, Tom to řekl za mě:" To je ale uplně jedno ne? Kdyby vybírali lidi na základě pohlaví tak by to bylo trochu sexistické."
   Zrovna od něj jsem nečekal, že by se mě v tomhle zastal. Myslel jsem, že tam bude jen tak postávat a dál se pochechtávat, jelikož je to takový ten mladý frajer, co občas rád ukazuje, jak je cool.
Pak pit boss změnil téma na šatny a záchody, jak to chci udělat, co když mě nebudou chtít u sebe ani chlapy, ani ženské. Prý si člověk nemůže jen tak vybrat kam půjde, musí myslet i na to s čím jsou ostatní ok a s čím ne. V tom se do toho vložila kolegyně a celkem rázně (na to, že je to náš nadřízený:D...) mu řekla, že ať se budu chtít vysrat na pánských nebo na dámských, je to jen na mě... Tom se zase začal smát a v podstatě s ní souhlasil, prý jemu by to bylo jedno. A tak jsem dodal, když to tak vezmeš, jde o hovno.

   Pit boss si vše vyslechl, šlo vidět, že o tom nic neví a snažil se to nějak pochopit. Teď je jeden z mých největších podporovatelů. Byl mezi prvními, co mě začali oslovovat novým jménem a když někdo na denní rozpis napsal mé staré jméno, hned to opravil. Možná to stále moc nechápe, ale rozhodně mě respektuje.
Ostatní, i ti od kterých jsem toho moc nečekal, mi vyjádřili podporu a zároveň mě ujistili, že se mnou budou jednat jako s jedním z "lads" (slang pro "chlapy")... to znamená, že mě budou i šikanovat tak jako všechny ostatní :D.
Už několikrát mi někdo řekl: Teď tě můžu praštit tak si dávej pozor...


Tady je pár situací, co se vyskytli během té doby:

Sedím v křesle na přestávce a jsou otevřené dveře na balkon
Já: Nathan! Ty vole, zavři ty dveře jde sem zima.
Nathan: Nebuď citlivka, chlapče, tohle tě ztuží, tak si zvykej.

   Přinesl jsem si na večeři polskou klobásku. Jakmile mě poslali na přestávku, hned jsem běžel nahoru, vzal klobásu a housku do ruky a chtěl se do ní zakousnout. V tu chvíli do místnosti vešli další kolegové a mezi nimi samozřejmě ti největší praknsteři. Jakmile mě uviděli s klobásou v ruce, zastavili se a začali se smát.
Já: (čumím, nechápu)
Steve: Jeff! Jak si v tvoji situaci můžeš dovolit sem přinést klobásu? (Říká mi Jeff, prostě se tak rozhodl :D)
Já: (Došlo mi o co jde a na obranu jsem začal hrát s nima) Běžte do háje, je to polská klobása, kam se na ni hrabou ty vaše mini Britské rádoby párečky!
Paul: Nejes to. Strč to do kalhot, budeš ho mít většího, jak většina z nás!
Přeřvávali přes sebe jeden vtip za druhým, že si ani nepamatuju už kdo, co řekl. Nejdřív mě úplně přešla chuť, ale zase jsem měl hlad a čekalo mě ještě 8 hodin v práci. Poslal jsem je tedy do háje a se slovy "Fuck you all, jsem out and proud, budu si jest klobásy, kdy se mi zachce!" jsem se do ní zakousl, vyzdvyhl ji do vzduchu a zařval:" Ať žijou polské klobásy!"
Takhle to pokračovalo celých 15 minut.
No.. říkali mi, že mě budou šikanovat jako všechny ostatní a slovo dodrželi haha. Na druhou stranu, vím, že to byla jen sranda a nijak dotčeně nebo uraženě jsem se necítil. Spíš jsme si pak z toho dělali srandu všichni.

  Naše uniformy jsou si dost podobné - černé kalhoty, červená košile se znakem kasína a s čínským drakem. Rozdíl je v tom, že ta pánská má trochu jiný tvar a střih rukávů. Proto jsem se zeptal jedné z managerů, jestli bych mohl nosit tu pánskou košili. Ona, že se musí zeptat big bosse, majitele, ten co rozhoduje o všem.
To mě znervoznělo, jelikož skoro všichni mi řekli, že nikdo s mojí přeměnou problém nemá, ale big boss je trochu víc old style a ten by nějaké kecy mít mohl. Navíc jsem tu méně, než rok a v této chvíli mě můžou vyhodit hned, za cokoliv, bez udání dvodů.
Dlouho jsem to odkládal a nic mu neřekl. Nebylo navíc kdy. Až jednoho dne odpoledne, kdy bylo kasíno prázdné, zamnou přišel a zeptal se jak se mám. A tak jsem to využil.
Já: Můžu se vás na něco zeptat? Bylo by možné, že bych dostal pánskou uniformu místo té dámské?
On: Ano, samozřejmě, není problém. Řekni Tracey.
Já: Slyšel jste už o mojí situaci?
On: Ano, slyšel a všichni tě moc podporujeme! Líbil se mi tvůj životopis, líbil se mi pohovor s tebou a jak jsi tehdy mluvil. Jsi dobrý zaměstnanec a to je halvní. Jsem rád, že pro mě pracuješ.
Pak jsem se půl dne vznášel v oblacích. Tohle jsem fakt nečekal. :D

Takže so far so good. Zatím jsou na mě všichni milí, občas si z toho děláme srandu, občas se mě na něco zeptají, občas do mě rýpou. Nechci nic zakřiknout. Člověk nikdy neví, kdy narazí na debila :D. Doufám ale, že to bude stále dobře pokračovat. Neskutešně se mi ulevilo a jsem teď mnohem spokojenější a šťastnější. Teď už jenom čekat, až se dostanu na schůzku na gender clinic a dostanu hormony. Což se asi ještě dlouho nestane a navíc budu muset jít na soukromou kliniku. Někdy příště napíšu ve zkratce o tom, jak to chodí tady v UK a jaké jsou výhody a nevýchody.

Jason out.